Core Web Vitals: co to je a proč to Google měří

Tři metriky, kterými Google měří, jak se váš web chová k návštěvníkovi. Co znamenají, jaké jsou hraniční hodnoty a co s tím dokážete udělat.

Když se řekne rychlost webu, většina lidí si představí jedno číslo ze Speed Testu. Google to má jinak. Měří tři věci a každá z nich odpovídá na jinou otázku, kterou si návštěvník podvědomě klade během prvních vteřin.

Souhrnně se jim říká Core Web Vitals a jsou součástí signálů, podle kterých Google řadí výsledky vyhledávání. Nejsou to signály nejsilnější, relevantní obsah vždycky vyhraje nad rychlým prázdným webem. Ale mezi dvěma podobně dobrými stránkami rozhodují.

LCP: kdy uvidím to hlavní?

Largest Contentful Paint měří, za jak dlouho se vykreslí největší prvek v prvním viditelném výřezu stránky. Obvykle je to hlavní obrázek nebo velký nadpis. Jde o odpověď na otázku „už se to načetlo?“.

Hraniční hodnoty jsou:

  • do 2,5 s: dobré
  • 2,5 až 4 s: potřebuje zlepšit
  • nad 4 s: špatné

Co LCP nejčastěji kazí:

  • Velký obrázek v úvodu stránky, který se načítá až po stylech a skriptech.
  • Font, na který stránka čeká, protože nemá nastavené font-display: swap.
  • Přesměrování navíc: každé přidá jednu cestu tam a zpět na server.
  • Redakční systém, který stránku sestavuje při každém načtení znovu.

Nejúčinnější zásah bývá nejjednodušší: hlavní obrázek načíst přednostně (fetchpriority="high"), zbytek odložit, a fonty hostovat na vlastní doméně.

INP: reaguje to na mě?

Interaction to Next Paint nahradilo v roce 2024 dřívější metriku FID. Měří, jak dlouho trvá, než web viditelně zareaguje na kliknutí, ťuknutí nebo stisk klávesy. Neměří jednu interakci, ale tu nejhorší z celé návštěvy.

  • do 200 ms: dobré
  • 200 až 500 ms: potřebuje zlepšit
  • nad 500 ms: špatné

INP je nemilosrdná metrika, protože odhalí to, co se testům na prázdné stránce vyhne. Web se může načíst za vteřinu, ale když po kliknutí na filtr v katalogu půl vteřiny nic nedělá, uživatel klikne znovu. A pak odejde.

Za špatným INP téměř vždycky stojí JavaScript, který zablokuje hlavní vlákno prohlížeče. Typicky velké kusy kódu od třetích stran: chaty, heatmapy, A/B testovací nástroje a měřicí skripty, o kterých už nikdo ve firmě neví, proč tam jsou.

CLS: neposkakuje to?

Cumulative Layout Shift měří, jak moc se obsah stránky během načítání posouvá. Každý zná ten pocit, kdy se chystáte kliknout na odkaz a v tu chvíli se doloží reklama, obsah poskočí a vy kliknete jinam.

  • do 0,1: dobré
  • 0,1 až 0,25: potřebuje zlepšit
  • nad 0,25: špatné

Příčiny jsou skoro pokaždé stejné tři:

  1. Obrázky bez uvedených rozměrů. Prohlížeč neví, kolik místa jim nechat, a když se načtou, odsune všechno pod nimi.
  2. Písmo, které se vymění za jiné. Náhradní systémový font má jinou šířku než ten cílový, a po výměně se text přeskládá. Řeší se vlastnostmi size-adjust a ascent-override u náhradního písma.
  3. Obsah vkládaný dodatečně. Lišta se souhlasem s cookies, banner nebo doporučené produkty, které se doloží až po zbytku stránky.

Laboratoř versus realita

Tohle je místo, kde se nejčastěji chybuje. Nástroj Lighthouse ve vývojářské konzoli měří laboratorní data, simulaci na jednom zařízení a jedné rychlosti připojení. Google ale do hodnocení bere data z terénu: čísla naměřená skutečným návštěvníkům v Chromu za posledních 28 dní.

Proto se stává, že web má v Lighthouse skóre 98 a v Search Console přesto svítí varování. Laboratoř neví o vašich zákaznících na pomalém mobilním připojení, o starších telefonech ani o tom, že polovina návštěv chodí na stránku s produktovým filtrem, který je nejpomalejší z celého webu.

Terénní data najdete v Search Console v sekci Přehled hlavních webových metrik. Berte je jako zdroj pravdy. Lighthouse je nástroj na hledání příčiny, ne na hodnocení výsledku.

Kde začít, když je toho moc

Jestli máte na webu problém se všemi třemi metrikami, pořadí je následující:

  1. Nejdřív CLS. Bývá to nejlevnější oprava s okamžitě viditelným efektem: často stačí doplnit rozměry obrázků.
  2. Pak LCP. Podívejte se, co je na stránce největší prvek, a zajistěte, aby se načítal jako první.
  3. Nakonec INP. Vyžaduje projít skripty a některé zahodit, což je politicky nejtěžší část. Vyplatí se u toho mít čísla o tom, kolik milisekund který skript stojí.

A jedno varování na závěr: optimalizace výkonu u webu postaveného na těžkém redakčním systému má strop. Dá se dojet na dobré hodnoty, ale udržet je vyžaduje trvalou pozornost. Statický web má tyhle metriky v pořádku ze své podstaty, nemá totiž co počítat.

Související články

Co si přečíst dál

Všechny články

SEO5 minut čtení

Kolik reálně stojí SEO v roce 2026

Z čeho se skládá cena za SEO, proč se nabídky liší v řádech a jak poznat, kdy platíte za práci a kdy za report. S orientačními rozpětími pro český trh.

Strategie4 minuty čtení

Jak poznat, že váš web brzdí prodej

Sedm signálů, podle kterých se pozná web, který stojí peníze místo aby je vydělával. Každý si ověříte sami, bez agentury a bez placených nástrojů.